Alergie na mléčnou bílkovinu

Ahoj,

je tu další článek, tentokrát o mé zkušenosti s bezmléčnou dietou. Poslední rok až dva mě občas trápí křeče v břiše a cítila jsme se permanentně nafouklá a když jsem se večer pro srovnání vyfotila, měla jsem břicho jak v 7 měsíci. Chodím k praktickému lékaři do Moje ambulance, což je vlastně zařízení, kde nemáte jednoho svého praktického lékaře (ale pokud si nějakého oblíbíte, můžete se objednávat pouze na jeho služby) ale lékaři se střídají. Vybrala jsem si to spíše z nutnosti, jelikož jsem se přestěhovala zpět do Prahy z Mníšku pod Brdy a žádný pražský lékař mě nechtěl zaregistrovat. Dokud od nich člověk potřebuje pouze všemožná potvrzení, nebo prášky na nachlazení, je to naprosto v pořádku. Problém ale podle mě nastává, když má člověk nějaký komplikovanější, hůře uchopitelný problém. Moje problémy nebyly trvalé, proto jsem to neřešila nějak intenzivně, ale vždy když jsem tam šla pro nějaké potvrzení, nebo na prohlídku, tak jsme to řešili. Měla jsem permanentně hodně citlivé břicho, že stačilo, aby na něj sáhnuli a už mě bolelo. Posílali mě na všemožné vyšetření, které ale nikdy nic nenalezly a po negativním výsledku to vždy ustalo a lékař dál nepokračoval. Osobně jsem nějak cítila, že mi není dobře po mléčných výrobcích a snažila se je vysadit. Bohužel, je ale moc a moc miluju a nedokázala jsem si život bez nich představit, tak to nikdy nevydrželo déle než den.

Zlom nastal před asi dvěma měsíci, kdy jsem byla na prohlídce do nové práce, a povídala s lékařem o mých problémech (což mi připomíná, že mi dal poukaz na fyzioterapii kam sem pořád nezašla tak hlavně že si to chtěla že.) a mezi řečí jsme mu řekla, že si myslím, že to mám z jídla. Překvapilo ho, že mi na to nikdo testy ještě nedělal, a nechal mi odebrat krev abychom to zjistili. A verdikt byl takový, jaký jsem očekávala a to alergie na mléčnou bílkovinu. Takže jsem se rozhodla, že teď už to opravdu přestanu jíst. Ze dne na den jsem tyto výrobky vysadila a musím říct (po zkušenosti něco přes měsíc, že mi je opravdu líp), křeče sice občas pořád mám, ale už ne tak často a nafouklé břicho zmizelo a už je pouze můj tůček :)

Po poněkud obšírnějším úvodu se dostávám k podstatě věci, o které jsem chtěla psát, a to o životě s potravinovou alergií o každodenních starostech a radostech.  Já naštěstí nemám žádnou životu nebezpečnou alergii, jen mi není dobře, ale pro člověka, který je na tom hůř to musí být peklo. Při běžném nakupování a vaření doma to ještě jde, jen člověk musí číst etikety a složení. Což u nebalených věcí (například pečivo není možné). Horší situace ovšem nastává, když  se chcete najíst mimo domov. Zákon sice říká, že výrobce či provozovatel musí uvádět složení a informace o obsažených alergenech. Ovšem česká vynalézavost si dokázala poradit i s tímto. Paní (většinou ruského původu), které prodávají například pečivo v pekárnách, nemají tušení z čeho se daný produkt skládá. Neříkám tím, že je to vždy jejich chyba, majitel jim to prostě nesdělil, ale je to problém. Stejně tak v restauracích. Čímdál víc si vážím restaurací, které ve svém jídelníčku uvádí obsažené alergeny a neulehčí si práci tvrzení uvedeném na lístku, že všechna jídla mohou obsahovat všechny alergeny, případně že jsou na vyžádání u obsluhy. Což nejsou a obsluha s každým dotazem běhá do kuchyně a neví vůbec nic.

No abych to shrnula: Provozovatelé, myslete na lidi s alergiemi. Vám to zabere 3 minuty navíc při tvorbě denního menu a pár minut a nějaká stokoruna za výměnu lístků. Takže ve finále náklady mizivé, dojem násobně lepší. V holešovicích v okolí mé práce není bohužel žádná takováto restaurace :(

Jelikož je toto už poněkud delší tak další poznatky zase příště :)

Mějte se krásně, piště básně,

MJ

Výběr bot

Ahoj,

jak jsem psala v minulém článku, výběr bot byl pro mě taková malá noční můra. Těch modelů je na trhu celá řada a jak poznat ty které jsou jen předražený marketingový trik (ale oni jsou tam krásnéééé) a ty které skutečně něco vydrží. Vypíšu několik kritérií, podle kterých jsem si boty vybrala. *Vložené obrázky se týkají mých bot*

Typ povrchu

První zásadní otázka byla pro jaký typ povrchu ty boty chci. Původně jsem chtěla boty do terénu, protože miluju běhání v lese a naštěstí bydlím kousek od Milíčovského háje. Pak mi ale došlo, že přece jen, než se dostanu do toho lesa, tak je to něco přes kilometr po silnici a i v lese je to občas po asfaltových cestách. No a teď v zimě asi nebudu moc běhat po lese zvlášť když je už skoro ve 4 tma (a bude to jen a jen horší :( ) . Takže na silnici? Ty můžu vzít i do fitka na pás když bude hnusně..... No ale furt mi to vrtalo hlavou a nechtěla jsem se vzdát běhu po lese a bála se, že boty určené na silnici budou po listí klouzat. Tak jsem se rozhodla pro univerzální. Nejsou extra super ani na jedno ale zároveň přímo určené pro mě :)

Popis od výrobce

Typ došlapu

Dalším důležitým kritériem pro výběr bot by měl být typ vašeho došlapu. Všude sem si četla jak je to hrozně důležité si vybrat boty podle toho jakým stylem běháte. (dopadáte na patu, špičku, máte nohy do x nebo do o).... No ono to možná důležité je, ale já prostě nevím jak běhám. Nikdy jsem techniku nezkoumala a nijak jsem to neřešila. Nee že bych nechtěla jen sem k tomu neměla příležitost a taky sem popravdě líná chodit na kurzy běhání a pak ještě se psem.... No snad se zadaří na jaře. Takže z tohoto kritéria taky sešlo :)

Specifikace

Použité materiály

Jako supr čupr materiály vynalezli ale já tomu nerozumím :) A hlavně každá firma si i tu stejnou vlastnost pojmenovává jinak, takže podle materiálu lze porovnat tak maximálně boty od stejné firmy ve stejné řadě.

Použité technologie 

Cena

Tak po pravdě toto kritérium bylo pro mě to hlavní. Cenové rozpětí u tohoto typu obuvi je skutečně velké. Můžete si pořídit boty od 300 po 5000. Takže oba tyto extrémy jsem zavrhla. Opravdu si nebudu kupovat na běhání boty za 5000, když si ještě pořád nejsem jistá jak hojně je budu využívat. A koupit si rovnou nějaké extra super, to mi přijde v mém případě jako přesedlat z kola do Ferrari. A zase boty za 300... no nevím jak dlouho by mi vydrželi a jestli je to pak fakt rozdíl oproti jiným botám. Tak jsem hledala nějaké boty do 1500 až 2000 když se mi budou extra líbit. A výběr byl teda velký to ne že ne :)

Velikost 

Obecně se říká, že běžecká bota by měla být o půl čísla větší, než délka vašeho chodidla. Je to kvůli tomu, že když běžíte, vaše nohy se roztáhnou a potřebují mít v botě místo. Také když běžíte z kopce, tak noha potřebuje mít prostor a těsné boty by byli velmi nepříjemné. Já za sebe můžu ještě dodat: VŽDY SI BOTY PŘED NÁKUPEM VYZKOUŠEJTE. Já si boty vybírala ve Sportisimu a A3Sportu. Oba obchody mám moc ráda. Je super, že si vše můžete prohlédnout v klidu doma, porovnat nabídky a boty si na prodejně zarezervovat, vyzvednout a tam vyzkoušet a koupit až to, co vám skutečně sedí. Já to teda osobně hojně využila jelikož nesnáším davy lidí v obchodě a je mi hrozně nepříjemné se pořád zouvat, a nemám kam dát věci, a je tam vedro, a mám hlad, a tak dál :) Prostudovala jsem tedy nabídky, objednala si boty, šla si je vyzkoušet a NESEDĚLY! Samozřejmě už neměli další velikosti, nebo prodavači byli v obležení maminek s paterčaty, prostě jsem si na místě žádné další nevybrala. A tak se to opakovalo 4x. Když jsem šla do obchodu po 5. řekla sem si, že dnes si ty boty prostě koupím! A neodejdu, dokud si nějaké nevyberu. No... ty co sem si vybrala mi opět neseděly. Dbalá svého předsevzetí jsem si vyzkoušela asi trilion bot a už sem posunula i svojí cenovou hranici. Když tu náhle jsem si všimla posledního páru (v mé velikosti) MÝCH bot. Normálně mám nohu 39 ale tady jsem si musela koupit 40 ani 39,5 nestačila. A nevím jestli mám fakt tak divnou nohu, nebo co se děje, ale vážně mi sedly jako jediné. Do všech ostatních jsem měla moc úzkou, nebo širokou nohu a vysoký nárt sem měla úplně do všech :). Takže moje rada zní, určitě se nejdříve podívejte na internet jaké boty jsou vůbec k dispozici, ale vždy si je předem vyzkoušejte.

Nějak jsem se o nákupu rozvášnila tak první dojmy z boty budou v příštím článku. Ale prozradím, že je miluju!

Mějte se krásně!

MJ

Běžecké boty

Ahoj,

dlouho jsme přemýšlela jak začít další článek, poslední dobou jsem dělala spoustu věcí o kterých jsem byla přesvědčená, že napíšu. Bohužel skutek utek a já byla línější :) Až přišel nový impuls a to impuls v podobě mých prvních bot, které jsou určeny přímo na běh!

Po mém slavném Army runu (hlavně že jsem o něm napsala že), jsem se rozhodla pokořit další výzvu v něčem horší, v něčem jednodušší, zkrátka úplně jinou :) Protože Army run byl "pouhých" 16 kilometrů a dobrou půlku jsem nemohla ani dýchat a byla pro svůj tým leda tak další překážka, rozhodla jsem se pro něco většího a to 1/2 maraton! Aneb není dost velké výzvy pro mě.

Mám to i v práci čím víc do háje to jde, tím víc mě to baví a posouvá mě to někam dál. V tom je projektové řízení krásné, s každým projektem jste v úplně jiném prostředí a jinými lidmi a můžete pozorovat tu interakci. I když jestli bych mohla poprosit tak bych přeci jen nějaký klidný malý chtěla aspoň jednou zažít :)

Ale zpět k 1/2 maratonu. Jednou při brouzdání na internetu jsem zjitila, že se poběží v dubnu v Praze. 10 kilometrů už "v pohodě" uběhnu a tohle je jen 2x delší tak proč ne :D Oproti Army runu je to jen o kousek delší (i když řekneme si to až nebudu moct popadnout dech po 3 kilometrech) ale nejsou tu vyčerpávající překážky a tak náročný terén. Nadruhou stranu to nebude hezkou přírodou a poběžím sama :( A přece jen je to pořád dost daleko a tak daleko jsem nikdy neběžela. No tak uvidíme do 4.4. času dost tak snad natrénuju :)

No ale tím už se dostáváme k mým novým botám! Protože přece nepoběžím v mých starých o kterých jsem z hrůzou zjistila že je jim 7 let! Vydržely tedy parádně, ale přeci jen už to není ono, a taky to byly původně vyřazené boty z fitka :D Tak jsem zvědavá, jaký rozdíl to bude s novými boty přímo určené na běh. Protože boty jsou přece nejdůležitější.

No už je to dost dlouhé tak už jen přiložím jejich fotku a proces vybírání spolu s první recenzí přidám příště.

!PINKPOWER

Bohužel už je večer hrozné světlo a můj foťák také nepatří mezi výstřelky techniky tak fotky nejsou v závratné kvalitě :)

Tak zase příště

MJ

Kruhový trénink trochu jinak + kokosové mléko

Ahoj,

byla jsem dnes kamarádkami motivovaná k tomu napsat konečně další článek. Já vím, to bylo keců jak sem budu psát pravidelně každý den a ono co? Skutek utek!

Ale to že sem delší dobu nepsala neznamená, že jsem se flákala! No dobře, sice jsem podle původního plánu měla v této fázi sázet minimálně 100 angličáků denně jak na běžecím páse a k tomu minimálně ob den běhat 16 kilometrů a tam opravdu nejsem :) Jsem ráda když jednou týdně zvládnu cca 8 kilometrů tempem ne o moc větším než stádo splašených šneků (vždycky jsem si myslela, že mě zpomaloval pes, ale při běhu bez něj se ukázalo kdo je na vině). A angličáky? No fuj tak ty jsem neviděla pěkně dlouho. No nic ráno budu muset nějaké zařadit.

A jak to tedy teď s tréninkem mám? S kamarádkami chodíme celkem pravidelně cvičit na skupinové lekce do fitness centra Euforie, jelikož nám to s tou pravidelností úplně nevycházelo tak jsme teď zavedli pravidlo, že na začátku každého týdne se domluvíme na trénincích, kdo a kdy může, a kdo na trénink nedorazí a potvrdil účast, dá do společné kasičky 50 korun. Na konci měsíce pak za shromážděné peníze uděláme zdravou párty ( a doufáme tedy že to každý bude platit ze svého jelikož bude prasátko zet prázdnotou). Když mi to nevyjde z časových důvodů s holkama, snažím se jít běhat s Benem, je to super odreagování, a musím říct, že jsem běhu docela přišla na chuť, člověk u toho totálně vypne a stejně s ním musím ven tak proč to nespojit?!

No a tento týden jsme měli na dnes domluvený kruhový trénink na Žižkově na terase na čerstvém vzduchu. Bohužel i přes to, že celý den bylo krásně, kolem čtvrté začalo lehce pršet a tak jsme to nechtěly riskovat a změnily plány a šli na fitbox na Anděl. Tuto cvičitelku mám moc ráda, tréninky dělá zajímavé a opravdu náročné. Je ale specifická, dost u cvičení křičí a má takový svérázný styl. Kamarádce třeba vůbec nesedí. V závěru jsme se ale shodli, že pokud chcete opravdu náročné cvičení, kdy se budete potit od začátku do konce tak to můžeme jen doporučit. Důkazem toho může být i narvaná hodina :)

No a cestou domů jsem si chtěla koupit sojové mléko, jelikož mi kraví nedělá dobře a chtěla jsem zkusit rostlinná mléka. Když jsem se ale podívala na složení sojového mléka, byla jsem bohužel dost zklamaná. Sóji tam bylo téměř stopové množství, zato cukru až na půdu. Kamarádka mi ale poradila, že je výborné, dělat si tyto rostlinná mléka doma a já hned dnes večer vyzkoušela mléko kokosové. Jsem na výsledek zvědavá, čeká mě zítra ráno v podobě chia pudinku. O mém výletu do zdravé výživy a výrobě chia pudinku a kokosového mléka zase později. Doufám že ne zas za měsíc :)

MJ

Střípky z kuchyně

Zdravím,

píšu sem po delší době (já vím, kaju se) a bohužel musím přiznat, že moje motivace dost klesá. A to stačilo tak málo! Šla jsem s kamarády na pivo, opila se (ne zas tak hrozně 4 piva :D) ale každopádně jsem od té doby byla cvičit jen 1x a to už je to přes týden! Musím někde sebrat další motivaci nechci to vzdát, ale s tímhle přístupem to nepůjde.

Teď k tomu tréninku. Rozhodla jsem se vyzkoušet TRX v Euforii v Karlíně. Musím říct, že obdivuji instruktora. Bylo nás tam asi 10 holek, z toho popravdě fyzičku na to měly tak 2 ( ovšem ty jejich postavy z toho jsem měla otevřenou pusu a slintala i já :) takže vytrvat!) ale bylo to vážně super! i když popravdě dnes cítím každý sval v těle. V úterý mám v plánu tam jít zas tak uvidíme, kam se má výkonnost bude posouvat, a zda vůbec.

A teď k něčemu trochu veselejšímu. Slíbila jsem i dodávání fotek, tak tady je první várka. Omlouvám se za jejich kvalitu a nasvícení a naaranžování ale sem v tom začátečník. Když by Vás zajímala příprava nebo nějaký recept, tak napište :)

Mějte se krásně a držte mi palce.

MJ

Pečené batáty, brokolice, krůtí prso

 Oběd z kantýny: Pečený lilek plněný zeleninou a mozarelou

 Celozrnný chleba s uzeným lososem a rajčaty

 Vajíčka se šunkou a olomouckými tvarůžky

 Tvaroh, med, maliny

 Pečené batáty, červená řepa, kozí sýr

 Tvarohový koláč s lesním ovocem

 Nakousaná ovesná placka (no jo no, hlad byl silnější než já) s kiwi

 Celozrnné pečivo se šunkou, okurkou a sýrem

Když jsou ty Velikonoce :)

4. a 5. den

Zdravím,

začneme rovnou bez vytáček :) Kromě tradičních ranních anličáků (zatím stále 30 :( ) Jsem byl včera s kamarádkou na fitboxu. A to na trenérce, na které jsme byly poprvé. Celou dobu jsem si říkala, jestli mě baví nebo ne. Řvala do mikrofonu takovým stylem, takže jsem ji skoro nerozuměla, z čehož vzniklo to, že jsem pár cviků dělala pořád na stejnou stranu :) Celou dobu jsem si říkala, jestli mě to baví a nebo ne. Ale víte co? Bavilo! Skákali jsme, bouchali jsme, stoupali na totem, plazili se přes tělocvičnu, dělali kačáky, raky, no prostě bylo tam vše! Bylo to všestranné, což je přesně to, co při přípravě potřebuji. Akorát už tam asi půjdu sama, jelikož to kamarádku moc neoslovilo.

Dnešek byl ovšem daleko horší, šíleně mě po včerejšku bolí ramena (nejspíš z vibrování s takovým klacíkem :) skutečně nevím jak se to jmenuje, ale pokusím se zjistit) a nohy také trochu cítím. I když ty ramena jsou zdaleka nejhorší, každé oblékání a svlékání saka pro mě bylo utrpením. To mě ale nezabránilo, a šla jsem přesto běhat 5 km. zkoušela jsem i angličáky ráno, ale zvládla jsem jen 1 :). Tempo běhu nebylo nijaké závratné, spíše dost pomalé, jelikož pan Benko (můj pes a běhací parťák) musel neustále někde čenichat, nebo se seznamovat s kolem jdoucími psy. Ale tak lepší něco než nic no ne? Jsem zvědavá, kam se posunu zítra, v plánu je opět Fitbox.

Ještě jeden postřeh - můj žaludek není stavěný na zdravá lehká jídla, včera jsem obědvala přímo ukázkově, ale celý den potom jsem měla furt hlad, že jsem musela jíst každou hodinu a půl. Až to dospělo k tomu, že jsem si vzala tyčinku těsně před cvičením, a málem jsem se na ni podívala ještě jednou :). No a dnes? Dnes jsem si na oběd dala parádní těstoviny a hlad jsem dostala až kolem 6. Vím, že to taky není dobré, ale musím mezi tím najít nějakou rovnováhu.

Příští článek chystám více o jídle, a snad konečně dodám i nějaké fotky.

Tak mi držte palce a mějte se krásně.

MJ

Den 2 a 3

Zdravím,

se zpožděním sem dávám rekapitulaci 2. a 3. dne.

Bohužel den 2. mě donutil se zamyslet nad tím, zda to celé není čiré bláznovství. 16 kilometrů? Vždyť po 6 jsem nemohla skoro chodit. 30 překážek? Vždyť já ani nevytáhnu kolo do kopce a nepřejedu potok, a když se na konci pokusím udělat 30 angličáků, málem vyplivnu plíce. Ale abych nepředbíhala.

Včera jsem vynechala běh, zato jsme ale vyrazili na 1. jarní vyjížďku na kolech. Jeli jsme sice jenom 10 km, ale cestou, za kterou by se nemusel stydět žádný terénní závod. Bylo tam vše! Přejezd přes potok, jízda v bahně, jízda lesem přes kořeny a popadané větve, vytlačení kola do kopce v lese, jelikož jsme zahlédli v dálce něco, co se aspoň vzdáleně podobalo cestě. Byla to cesta, ale po pár metrech opět bahno :) Nechyběl můj parádní držkopád do bahna. A řeknu vám, že i ten pes to zvládal líp než já. S každým kopcem nebo hlubším bahnem sem si říkala že jsem opravdu blázen. Proč to dělám? Vždyť vím, že to nedám! S každou jízdou po trochu "zpevněném" terénu jsem si zas říkala že to vlastně není tak špatný a dost mě to baví.

Když to hodnotím zpětně, bylo to super, takže výsledek? Pokračuju dál! I když neděli jsem měla odpočinkovou :)

Mějte se,

MJ